Holandsko - německá okupace

Život v Nizozemsku za německé okupace (1940-1945) byl nesmírně obtížný a rozmanitý. Okupace hluboce ovlivnila všechny aspekty nizozemské společnosti, od každodenního života přes ekonomiku a politiku až po kulturu a odpor V květnu 1940 německá armáda rychle napadla Nizozemsko. Bombardování Rotterdamu bylo obzvláště traumatizující. Královská rodina uprchla do Londýna a založila nizozemskou exilovou vládu. Arthur Seyss-Inquart byl jmenován Reichskommissar, zastupující německou vládu Byly zavedeny potravinové lístky a přidělování dalších produktů. Vznikl vážný nedostatek téměř všeho, včetně jídla, oblečení a paliva. Němci zavedli přísnou cenzuru tisku, rozhlasu a dalších médií. Silná nacistická propaganda zaplavila zemi. Byl omezen pohyb občanů a byly vyhlášeny zákazy vycházení. Mnoho Nizozemců bylo nuceno pracovat v Německu ve válečném průmyslu. Zatýkání, razie a deportace udržovaly lidi v neustálém strachu Němci postupně zaváděli antisemitské zákony a nařízení, které izolovaly židovské obyvatelstvo od společnosti. Zavedli povinnost nosit žlutou hvězdu. Židé byli zbaveni majetku, zaměstnání a omezovány svobody. Více než 100 000 holandských Židů bylo deportováno do koncentračních táborů, kde byla většina z nich zavražděna. Nizozemsko mělo největší podíl židovské populace deportované ze všech okupovaných západoevropských zemí Nizozemská společnost vykazovala různé formy odporu vůči německé okupaci. Vycházely tajné noviny a letáky, které informovaly obyvatelstvo o skutečné situaci a odbojové činnosti. Mnoho Nizozemců ukrývalo Židy a další pronásledované osoby před německými úřady. Odbojové skupiny prováděly sabotážní operace proti německé infrastruktuře. Někteří sbírali informace pro spojence. Proběhlo několik velkých stávek proti okupaci, jako byla únorová stávka v Amsterdamu 1941 proti deportacím Židů. Bohužel část nizozemské společnosti kolaborovala s německými okupanty. Byli tam ti, kteří se dobrovolně přihlásili do německé armády (Waffen-SS). Někteří se stali členy Nacistické strany (NSB) a aktivně se podíleli na cílech okupantů V září 1944 zahájili spojenci osvobození Nizozemí z jihu K úplnému osvobození Nizozemí došlo v květnu 1945 německou kapitulací.

Němci během okupace změnili holandský peněžní systém, aby lépe vyhovoval jejich vlastnímu a jejich válečnému úsilí. Měnou Nizozemska byl gulden, který byl založen na zlatém standardu. Mince se razily ze stříbra, niklu, bronzu a mědi. Bankovky byly vydány Nederlandsche Bank (Holland Bank). Němci stanovili směnný kurz guldenu na německou říšskou marku, což znamenalo, že se nizozemská ekonomika dostala pod německý vliv. Nájezdníci zavedli nové mince, jejichž materiál a vzhled se od předchozích lišil Kvůli válečnému úsilí byl nedostatek stříbra a dalších drahých kovů, proto se používaly levnější materiály jako zinek a železo. Na nových mincích se často objevovaly symboly Německé říše, i když to bylo v Nizozemsku používáno střídměji než na jiných okupovaných územích. Během okupace se rozvinula inflace, která si vynutila vydání mincí menší nominální hodnoty. Předchozí nizozemské mince byly postupně stahovány z oběhu Změny nastaly také v oblasti bankovek, i když možná méně drastické než v případě mincí. Nederlandsche Bank mohla stále vydávat bankovky, ale i zde převládl německý vliv Charakteristika mincí za okupace: Vyráběly se především ze zinku (Zn) a železa (Fe), ale vyskytovaly se i mince z oceli. Ražba předchozích mincí z drahých kovů byla ukončena. Mince často nesly nápis „Nederland“, ale dřívější holandské symboly (např. portrét královny Vilmy) zmizely nebo se objevily ve více stylizované podobě. Na některých mincích se objevil i německý orel, i když to bylo vzácnější. Byly vydány různé nominální hodnoty, například 1, 5, 10 a 25 centové mince Po válce Nizozemsko obnovilo svůj předchozí měnový systém, i když to nějakou dobu trvalo. Mince vydané za okupace byly postupně stahovány a nahrazovány mincemi podobnými těm, které byly vydány před válkou, nebo se zcela novými vzory.