Jugoslávie - Socialistická federativní republika Jugoslávie

Socialistická federativní republika Jugoslávie (SFRJ) byla založena v roce 1963, kdy byla přejmenována bývalá Federativní lidová republika Jugoslávie. Pod vedením Josipa Broze Tita založili jedinečný socialistický systém nezávislý na Sovětech, skládající se ze šesti republik: Srbska, Chorvatska, Slovinska, Bosny a Hercegoviny, Černé Hory a Makedonie. Země se stala lídrem v hnutí nezúčastněných zemí, přičemž prováděla ekonomické reformy a udržovala systém dělnické samosprávy. Po Titově smrti v roce 1980 zesílilo etnické a ekonomické napětí a nakonec se v letech 1991–1992 rozpadla Jugoslávie a začaly krvavé války mezi nástupnickými státy.

Ražba mincí Jugoslávie v letech 1963 až 1992 byla odrazem hospodářské a politické historie Socialistické federativní republiky Jugoslávie (SFRJ). V tomto období byl oficiální měnou jugoslávský dinár (YUD) a Národní banka Jugoslávie (Narodna Banka Jugoslavije) vydávala bankovky a mince. Mince ražené od roku 1963 byly obvykle vyrobeny ze slitiny niklu a mědi, hliníku nebo bronzu. Nominální hodnoty byly následující: Para: 1, 5, 10, 20, 50 para (mince s menší nominální hodnotou), Dinár: 1, 2, 5, 10, 20, 50, 100 dinárů (mince s větší nominální hodnotou). Vzhled mincí se v průběhu let několikrát změnil, ale často zobrazovaly jugoslávské symboly, jako je hvězda, klas pšenice a hory. K různým výročím a událostem byly vydávány také pamětní mince. Nominální hodnoty bankovek se v průběhu období výrazně měnily v závislosti na ekonomické situaci, zejména v důsledku vysoké inflace v 80. letech 20. století. Některé typické nominální hodnoty: 5, 10, 20, 50, 100, 500, 1000, 5000, 20000, 50000, 100000 dinárů. Bankovky často obsahovaly vyobrazení významných jugoslávských osobností, krajiny a historické události. V roce 1965 byla provedena velká měnová reforma, kdy byl zaveden nový dinár, ekvivalentní 100 starým dinárům. Do oběhu se tehdy dostaly nové mince a bankovky. Na konci osmdesátých let zažila Jugoslávie těžkou ekonomickou krizi, která vedla k hyperinflaci. V důsledku toho musely být vydávány bankovky stále větších nominálních hodnot. Vážný dopad na ražbu mincí měl rozpad Jugoslávie na počátku 90. let. Jednotlivé nástupnické státy začaly zavádět vlastní měny, i když ve zbývající Svazové republice Jugoslávie ještě chvíli zůstal v oběhu jugoslávský dinár.