Německo - Witten

Witten, město v německé spolkové zemi Severní Porýní-Vestfálsko, má bohatou a rozmanitou minulost. Ačkoli nepatří k nejznámějším německým městům, jeho historie se pyšní významnými událostmi a vývojem. První písemná zmínka o Wittenu pochází z roku 1214, kdy se pravděpodobně jednalo o malou osadu na okraji Porúří. Během středověku v oblasti dominovalo zemědělství a město se rozvíjelo pomalu. Důležitým momentem byl začátek 14. století, kdy začal hospodářský rozmach díky mlýnům nacházejícím se na březích řeky Rür. Skutečný rozvoj města začal v 19. století, s průmyslovou revolucí. Witten se stal důležitým centrem těžby uhlí a ocelářského průmyslu v Porúří. V oblasti bylo otevřeno několik dolů a počet obyvatel osady rychle rostl s příchodem dělníků do regionu. Zároveň se rozvíjela i železniční síť, což dále posílilo průmyslový význam města. Na začátku 20. století zůstal Witten prosperujícím průmyslovým centrem. Druhá světová válka však městu způsobila vážné škody, ale po válce bylo město obnoveno a průmyslová výroba se opět rozmohla. V 60. letech 20. století však začal úpadek těžby uhlí v Německu, což přineslo ekonomické potíže i Wittenu.

Město Witten v Německu nemělo vlastní mincovnu. Ačkoli je Witten historicky významným městem, zejména pro období reformace, a bylo dějištěm mnoha významných událostí, nemělo tu výsadu razit vlastní mince. Ve středověku a raném novověku bylo právo razit mince (tzv. „Münzrecht“) obvykle výsadou knížat, biskupů nebo určitých svobodných říšských měst. Witten byl v tomto období součástí saského kurfiřtství, takže oběh peněz tam zajišťovaly mincovny kurfiřtství. Nejbližší a nejdůležitější mincovny se nacházely v Drážďanech a Lipsku a mince odtud obíhaly i ve Wittenu.