Afghánistán - Přechodný Islámský stát

V letech 2002-2004 zažil Afghánistán složitější situaci. Po teroristických útocích z 11. září 2001 Spojené státy a jejich spojenci svrhli Taliban v Afghánistánu. Země vstoupila do přechodného období, jehož účelem bylo ustavit novou, demokratickou vládu V důsledku americké invaze byl Taliban nucen Kábul a větší města opustit. Na konferenci v Bonnu zvolili afghánští vůdci Hamída Karzáího do čela přechodné vlády. NATO zřídilo v Afghánistánu Mezinárodní bezpečnostní asistenční síly (ISAF), které mají pomáhat udržovat bezpečnost a obnovovat zemi. V roce 2004 přijal Afghánistán novou ústavu, která definovala demokratický stát s více stranami. Mezinárodní společenství vynaložilo značné částky na rekonstrukci Afghánistánu, rozvoj infrastruktury a rozvoj vzdělávání a zdravotnictví. Tálibán nezmizel úplně, ale přešel do partyzánského režimu a pokračoval v boji proti vládním silám a mezinárodním jednotkám. V některých částech země se výrazně zhoršila bezpečnostní situace a zvedla se i výroba drog. Významná korupce v afghánské vládě brzdila úsilí o obnovu. Období let 2002-2004 bylo jednou z nejdůležitějších kapitol v historii Afghánistánu. Země se pokoušela vzpamatovat z dlouhé války a vlády Talibanu, ale tento proces čelil mnoha výzvám a překážkám.

Během období přechodného Islámského státu Afghánistán (2002-2004) neexistovaly žádné oficiální ražení mincí. V tomto období byla země pod přechodnou vládou podporovanou Spojenými státy a jejich spojenci, která vznikla po pádu režimu Talibanu. Cílem přechodné vlády bylo stabilizovat a znovu vybudovat zemi, nikoli vydávat vlastní měnu.