V roce 1971, po krvavé válce, se na mapě světa zrodil Bangladéš. Obyvatelé oblasti dříve známé jako Východní Pákistán dlouho bojovali za svou autonomii, ale represivní politika centrální pákistánské vlády a kulturní rozdíly nakonec vedly k odtržení. Díky indické intervenci Bangladéš nakonec vyhlásil svou nezávislost v prosinci 1971. První desetiletí se vyznačovala vraždami a převraty. Populární zakládající prezident Mujibur Rahman byl také zabit při vojenském převratu v roce 1975. Významná část země byla zemědělská a infrastruktura byla nedostatečně rozvinutá. Situaci dále zhoršily přírodní katastrofy, jako jsou povodně a cyklóny. Došlo také k územním sporům s Indií a Pákistánem. Počínaje 90. lety se v Bangladéši postupně objevil demokratičtější systém. Jednotlivé mocenské strany se několikrát vystřídaly. Země však stále čelila výzvám: V politickém životě a veřejné správě je výrazná korupce. Rozdíly mezi bohatými a chudými jsou velké a životní úroveň na venkově je nízká. Vlivem klimatických změn jsou extrémní jevy počasí stále častější. Bangladéš v posledních desetiletích dosáhl významného hospodářského růstu, ale problémy přetrvávají. Industrializace země probíhá rychlým tempem, textilní průmysl hraje významnou roli v ekonomice. Zároveň jde o jednu z nejhustěji osídlených zemí na světě, rychlý populační růst a ekologické problémy. Značná část obyvatel se živí zemědělstvím. Je jedním z největších světových exportérů oblečení. Systém mikroúvěrů vyvinutý bankou Grameen se rozšířil po celém světě. Drtivá většina obyvatel jsou muslimové. Stoupající hladina moří a záplavy ohrožují obyvatelstvo i zemědělství. Rychlá industrializace a populační růst způsobují vážné ekologické problémy. Rozdíly mezi bohatými a chudými jsou velké. V politickém životě a veřejné správě je výrazná korupce. Bangladéš prošel v posledních desetiletích významnými změnami. Země se po válce za nezávislost dokázala vzpamatovat a dosáhla významného hospodářského rozvoje. Do budoucna však stále čelí mnoha výzvám.
Měnou Bangladéše je taka, která byla zavedena v roce 1972 poté, co země získala nezávislost na Pákistánu. Název taka je odvozen ze sanskrtského slova ṭanka, které bylo v regionu široce používáno jako peněžní jednotka Po zavedení taka bylo vydáno mnoho různých nominálních hodnot bankovek a mincí zobrazujících důležité prvky bangladéšské kultury a historie. V průběhu let se také zlepšila kvalita bankovek a mincí, protože se zlepšila technologie ražby. Aby se zabránilo padělání, byly zavedeny bezpečnostní prvky, jako jsou vodoznaky a hologramy. Dnes je bangladéšská taka široce přijímanou měnou v zemi a hraje stále důležitější roli v mezinárodním finančním systému. Bangladesh Bank, centrální banka země, je zodpovědná za ražbu peněz a dohled nad tokem peněz. V měnovém systému Bangladéše obíhají jak mince, tak bankovky. Mince jsou obvykle k dispozici v menších nominálních hodnotách, zatímco bankovky se používají pro větší částky. Při návrhu bankovek je kladen velký důraz na zobrazení národní identity a kultury. Taka je jednou z nejslabších světových měn. Historie ražení mincí v Bangladéši je úzce spjata s ekonomickým a politickým rozvojem země. Inflace má významný dopad na stabilitu hodnoty taka.
Numizmatika. Internetový obchod na staré peníze, mince, mince a bankovky.