Čad - Republika

V roce 1960 získal Čad nezávislost na Francii a do čela země se dostal François Tombalbay. První desetiletí nového státu byla relativně stabilní, ale hluboce zakořeněné etnické a kmenové napětí již existovalo. Tombalbayeovo autoritářské vedení se postupně vzdalovalo demokratickým normám a soustředilo se stále více na upevňování vlastní moci V 70. letech 20. století byly různé povstalecké skupiny stále aktivnější a v několika oblastech země propukly ozbrojené střety. V roce 1975 byl Tombalbay zavražděn a v následujících letech se několik vojenských junt pokusilo převzít kontrolu. Nejprominentnější povstaleckou skupinou byla Gouvernement d'Union Nationale Tchadienne (GUNT), vedená Hissène Habrém V roce 1982 se Habrému podařilo dostat k moci a nastolit brutální diktaturu. Svou moc si zajistil udržováním teroru a politických represí. Podle odhadů za jeho vlády zemřely stovky tisíc lidí. Za vlády Habré byl Čad v nepřetržité vnitřní válce. Sousední Libye podporovala protivládní síly, zatímco Francie a Spojené státy podporovaly Habrého. Válka způsobila vážnou humanitární katastrofu a zničila infrastrukturu země V roce 1990 povstalecká armáda Idrisse Déby Itna vstoupila do N'Djameny a svrhla Habrého moc. Déby přijal novou ústavu a slíbil vícestranné volby, ale přechod k demokracii postupoval jen pomalu Idriss Déby Itno byl u moci až do roku 2021, kdy přišel o život během povstání. Jeho nástupcem se stal jeho syn Mahamat Idriss Déby Itno, který se stal hlavou dočasné vojenské junty. Čad nadále čelí mnoha výzvám, včetně politické nestability, terorismu, saharského sucha a humanitární krize.

Oficiální měnou Čadu je středoafrický frank (CFA frank). CFA frank sdílí několik středoafrických zemí a mince a bankovky se obvykle razí ve Francii nebo jiných evropských zemích. Během své historie Čad zažil mnoho konfliktů, které bránily stabilnímu ekonomickému rozvoji. Mining je proces, který vyžaduje dlouhodobou stabilitu a spolehlivou infrastrukturu.